Články a informace o cvičení

[+] Všeobecně o Tai Ji Quan
Tento článek byl převzat z webu TCM Bohemia, s.r.o.

Z hlediska naší západní terminologie jde při cvičení tchaj-ťi o vědomou volní činnost, která vede k vytvoření nových pohybových programů. Účelnost pohybu vytváří správnou motivaci, kterou se snažíme podtrhnout zvýšením senzomotorické vnímavosti - směřováním pohledu s natáčením celé hlavy, uvolněním dechu, vnímáním pocitu tíhy - gravitace působící na naše tělo (viz principy tchaj-ťi).

Hodnota tchaj-ťi jako měkké sebeobrany je všeobecně potvrzena. Správným užitím je možno neutralizovat protivníkovu sílu silou mnohem menší a tak nenuceně (volně) kontrolovat situaci a zároveň využít jeho síly jako jeho vlastní nevýhodu. Cvičení umožní získat klid mysli, uvolnění těla, ale zároveň pružnost svalů a znamenitý tělesný stav bez ohledu na zdraví jedince na začátku cvičení (Yang Sau Chung, 2000).

Při tchaj-ťi se snažíme o ovládání svého těla, což znamená přizpůsobit tělo pohodlné a co nejuvolněnější pozici. Člověk je jako jeden celek a pracuje s určitými principy a metodami, které ho provázejí celým učebním procesem při cvičení.

Historie a vznik tchaj-ťi (podrobněji Vojta, 2001; Yang Jwing, 1995) není předmětem této práce, proto se o vývoji tohoto východního umění nebudeme podrobněji zabývat.

Tchaj-ťi čchüan čchüan je většinou prezentováno jako dechové zdravotní a relaxační cvičení, v prvé řadě je to však bojové umění a v překladu znamená „pěst velkého předělu“. Předností tchaj-ťi je skutečnost, že vnáší do něčeho tak impulzivního a hrubého jako je boj lidskou inteligenci a cit. Především je to program rozvoje schopností adaptovat se, přirozeně a pružně reagovat, neztrácet nadhled a sebejistotu, potlačit v sobě primitivní násilí, agresivitu a bezhlavost.

Tchaj-ťi čchüan (dále jen tchaj-ťi) se rozděluje na 5 stylů: Chen, Yang, Wu, Sun a Wu.
Tyto styly se od sebe liší pohyby, postoji a rychlostí procvičovaných sestav. Obsah a principy těchto stylů jsou stejné a zahrnují v sobě hned několik funkcí:

 ·  zdravotně léčebnou
 ·  sebeobrannou
 ·  meditativně filosofickou

Pravidelné každodenní cvičení tchaj-ťi bylo úspěšně propagováno a dnes můžeme kdekoliv v Číně a na mnoha dalších místech na světě vidět tisíce lidí při ranním cvičení. Zároveň se začal sledovat účinek pravidelného cvičení na zdravotní stav a výsledky těchto výzkumů byly široce publikovány.

Výzkum byl proveden v Pekingu na sportovně lékařském centru, u věkové skupiny v rozsahu mezi 50 až 89 lety. Z toho bylo 32 pravidelně cvičících tchaj-ťi a 56 necvičících (Wu, 1988).

Pro pochopení tchaj-ťi a pohybu v něm chci zmínit jeden téměř mystický příběh. Vypráví se o zakladateli stylu Yang, mistru Yang Luchanovi. „Jeho cit pro vnímání směru a síly pohybu byl tak dokonalý, že pták sedící v jeho otevřené dlani nemohl vzlétnout. Vždy, když se chtěl opeřenec odrazit, Yang Luchan vystihl ten správný okamžik, rukou povolil dolů a do stran, čímž mu nedal opěrný bod pro odraz a pták padal s jeho dlaní a nenašel pevný bod. Jakmile pták dosedl a okamžik odrazu byl pryč, Yang Luchan ruku opět lehce pozvedl, dal mu pevný bod a vše začalo znova.“ Tento příběh ukazuje, co je podstatné pro vnitřní bojová umění a také pro pohyb. Pokud chceme obohatit svůj život a prostřednictvím vypěstovaného citu využít zákonů fyziky a biologie až na samou mez, je tchaj-ťi možnou cestou k tomuto obohacení (Vojta 1993, 2001).

Tchaj-ťi a ostatní bojová umění umožnují dosažení nepopsatelné hloubky, prostřednictvím po staletí pěstovaných technik se můžeme ponořit do zcela zvláštního světa, odložením svázanosti dnešní civilizace a přesně v duchu prastarých tradic provádět cvičení, která jakoby vedla mimo běžné vědomí člověka a která pomáhají nalézt ztracené hodnoty dnešní společností nedoceněné.


[+] Přínos Tai Ji s ohledem na stres moderní doby
Mnoho lidí v dnešní uspěchané době, podléhajících přílišnému návalu práce a starostí, je vystaveno abnormálnímu stresu v práci a mnohdy i doma v soukromí. Ve výsledku se potom stávají oběťmi mentálního napětí a stresu, různých depresí, skepsí, psychických a mentálních poruch a také zdravotních problémů a chorob, které mají významný vliv na jejich všední práci a na jejich životy vůbec.

V dnešní době je k dispozici stále více a více různých druhů sportování a trávení volného času, které lidé využívají, aby získali zdravé a silné tělo, měli dobrou kondici apod. Nicméně je poněkud těžké najít systém cvičení, který by byl vhodný pro všechny věkové skupiny, muže i ženy, který nepotřebuje žádné speciální vybavení, neklade větší nároky na prostor a čas, který může být prováděn uvnitř i venku.

Tai ji quan je přesně takovým typem cvičení. Ti cvičenci, kteří praktikují pravidelně, postupně získávají zdravé tělo, které na jisté úrovni mohou ovládat a také pevnou mysl se schopností silné koncentrace. Tento zdravotní prospěch je samozřejmě možné využívat ve všedním životě, přičemž se dokážeme lépe koncentrovat na danou práci nebo aktivitu, rovněž mysl je schopna udržet větší množství informací a takto dokážeme zlepšit náš rodinný a společenský život, jakožto i zkvalitnit náš přístup k práci nebo ke studiu.

Ladné a uvolněné pohyby našeho těla při cvičení, naplněné vnitřní silou, plynou klidně a pevně jako proud řeky, zatímco mysl je zároveň uvolněná i koncentrovaná. Vše se řídí jemnými principy taoismu a zejména naukou o dvou protikladech – Jinu a Jangu. Takto je možné rozvíjet naše vnitřní kvality, lépe ovládat emoce, pročišťovat intelekt, získat a násobit naši vnitřní energii. Vědomí člověka má šanci se posunout o stupínek dále ve svém vývoji. Filozofie tohoto umění nás vede k použití spíše našeho mozku než svalů, jemného na místo hrubého, vlídnosti místo hněvu, soucitu místo nenávisti, být nápomocni místo bezohlednosti.

Komplexní cvičení tai ji nám může tedy mnohé nabídnout, ale pouze tehdy jestliže jsme schopni investovat potřebný čas a úsilí. Jestliže máme toto a kvalitní vedení pak je úspěch zaručen.
[+] Dechové techniky v Tai Ji Quan
Jak bylo již řečeno, původ tai ji quanu leží v hlubokých naukách taoismu. Naše srdce a plíce pracují nepřetržitě, aby udrželi tělo naživu a v dobré kondici. Abychom udrželi jejich funkci stejně jako i funkci dalších vnitřních orgánů je naší povinností je chránit před přílišným napětím a stresem při cvičení. Většina cvičení vyžaduje rozpínání plic a hrudního koše při nádechu a kontrakci při výdechu. Tato expanze a kontrakce nutí naše hrudní svaly a žebra se rozpínat vně a stahovat zase dovnitř, abychom naplnili plíce kyslíkem, resp. vydechli již použitý vzduch opět ven. Tento proces však vyvíjí veliký tlak na naše plíce a srdce a tím se rychle unavíme. Podobně jako když jezdíme na kole na vysočině po kopcích nahoru a dolu, tak se rychleji unavíme, než když si vyrazíme pěkně po rovince na Hanou nebo třeba do Maďarska.

Při tai ji quanu neužíváme tento běžný vzorec dýchání. Koncentrujeme se na relaxované a harmonické provádění našich pohybů, tak aby náš dech byl rovněž klidný a vyrovnaný.

Průběžné cvičení tai ji po nějakou dobu bude mít za následek, že náš dech se zklidní a prohloubí, zatímco naše vnitřní orgány budou pracovat jemně a harmonicky. Když nadechneme, tak se naše bránice nebude pohybovat pouze vně, ale hlavně dolů do břicha dajíc tak našim plícím možnost se rozpínat také více dolů. Když vydechneme, tak kontrakce plic způsobí, že se bránice posouvá dovnitř i nahoru. Stoupající a klesající pohyb bránice tak napomáhá správné funkci plic. Stejně tak rytmický a přirozený pohyb bránice jemně masíruje žaludek a vnitřnosti, citlivě zvyšuje cirkulaci krve a peristaltiku střev. Tento celý proces respirace se v tai ji nazývá „spodní dech do Tan Tienu“.

To ovšem neznamená, že naše bránice může expandovat do tan tienu, ale pouze efekt pohybu bránice způsobí pohyb dalších orgánů směrem dolů a stimulaci energie v tomto místě. Proto je tento efekt dobře cítit v tan tienu. Jde jenom o to, že pravidelné cvičení tai ji uvolňuje brániční svaly a ty se mohou pohybovat i dolů místo převážně vně.
[+] Klid v pohybu
Jeden z hlavních důvodů proč se ruční formy v tai ji quanu cvičí pomalu je skrze vyhnutí se používání brutální síly – harmonizovat a kultivovat naši mysl a tělesné projevy skrze jemný a procítěný pohyb.

Staří taoisté říkávali „hledat klid v pohybu a pohyb v klidu“. To znamená, že pomalost a plynulost našich fyzických pohybů způsobuje postupný návrat klidu mysli, jež nám umožňuje hlubší koncentraci, procítění a pochopení pozic a celého cvičení. Rušení vnějšími vlivy je tak účelně postupně potlačeno. Pomalé a jemné cvičení postupně redukuje napětí, jak fyzické tak mentální, a prohlubuje koncentraci. Tímto způsobem se během určité doby může podstatně zlepšit naše fyzické, psychické a duševní zdraví.

Další rozměr takového počínání během cvičení jsou optimální reakce na náhlé podněty, fyzické a mentální. Uveďme si příklad, že jsme právě fyzicky napadeni a musíme čelit útoku. Měli bychom být schopni reagovat pohotově a přiměřeně abychom se vyhnuli následkům útoku. Schopnost takové spontánní a pohotové reakce záleží na úrovni klidu naší mysli v takových vyhrocených situacích. Postupným jemným a pomalým cvičením trénujeme naše svaly a šlachy, aby zůstaly do jisté míry relaxované. To dovolí našim kloubům v těle rotovat hladce, a my jsme schopni pohotové a účinné akce, nebo také kontrovat na daný útok. Tímto způsobem jsme schopni také do jisté míry čelit útokům naší mysli a smyslů a tak je kultivovat a ovládat. Čínský mudrc Lao Tze řekl „příliš tuhé se zlomí, ale poddajné přežívá. Naše poddajnost a měkkost nám umožní čelit i těm nejsilnějším útokům. Ale stejně tak jako bambus, který ohýbal vítr se náhle zpět vymrští s velikou silou, tak i naše obrana se musí změnit v útok ve správnou chvíli.
[+] Metoda cvičení
Abychom byli schopni získat maximální užitek ze cvičení tai ji quanu, musíme se napřed naučit metodě, jak ke cvičení přistupovat. Provedení každého pohybu vyžaduje trpělivou koncentraci. Před začátkem cvičení bychom se měli uvolnit fyzicky i mentálně a snažit se na nic nemyslet. Naše pohyby by měly být pomalé a procítěné, dech klidný a přirozený. Měli bychom se vyhnout přílišnému napětí, svalovému, v nervech, v dechu i v mysli. Jestliže můžeme a jsme schopni takto provádět každou naši akci, každý pohyb, potom naše cvičení bude velice jemné na povrchu a silné uvnitř. Naše zápěstí i ostatní klouby zůstanou uvolněné, budou schopny volně rotovat a my se budeme cítit relaxovaní a pohodlně. Tai ji quan je cvičení, které nám pomůže harmonizovat tělo i mysl. Abychom toto získali a vyhnuli se přitom používání hrubé síly, musíme dovolit naší uvolněné koncentrované mysli, aby vedla naše fyzické pohyby. Časem se takový stav naší mysli i našich pohybů stane zvyklostí a přirozeností. Naše pohyby i koncentrace by měly být pevně svázány a harmonicky naplňovat celou formu a celé naše cvičení. Dýchání pak bude hlubší a tělo zesílí. Časem se i celý náš život víc zharmonizuje a zůstaneme v rovnováze i při nevšedních událostech a okolnostech, které nám do života vstoupí.
[+] Obecné principy
Na začátku je zřejmě poněkud těžké pro začátečníka posoudit, zdali jeho pohyby při cvičení jsou správné či nikoli. Samozřejmě zde hraje roli jak žák, tak učitel. Jestliže ani učitel vlastně neví, jak mají pohyby přesně vypadat, pak je pro studenta veškerá snaha víceméně marná. I zde je však jistá cesta z kruhu ven. Existují obecná pravidla a principy, které by měly být pochopeny a po čase zvládnuty. Jestliže tyto principy adoptujeme, může být schopni si naše pohyby a formu do jisté míry korigovat sami.

 ·  Jestliže se pohybujeme, pak naše hlava by měla zůstat v jedné přímce s páteří a neměla by se kývat nahoru a dolů, případně do stran. Když jsme toho schopni, pak krční svaly zůstanou relaxované.
 ·  Neměli bychom zvedat ramena nebo propínat paže, jestliže s nimi pohybujeme, nebo když jsou v klidu. Jestliže paže přitahujeme zpět k tělu, lokty by měly být spuštěné dole a blízko k tělu. Neměly by být vystrčené od těla. Musíme se snažit naše paže, ramena a lokty udržet relaxované, abychom se mohli pohybovat jemně a snadno. Jestliže toho nejsme schopni, pak naše pohyby budou vypadat ztuhle a nešikovně.
 ·  Jestliže naše zápěstí zůstanou ztuhlé a v napětí, pak bude těžké s nimi pohybovat v jakémkoli směru a koordinace těla tím bude velmi ovlivněna. Nebudeme schopni přenést sílu do dlaní ani paží, případně ramen. Boky a zadek nám bude vyčnívat, což způsobí, že naše rovnováha bude pouze předstíraná, ale nikoli stabilní. Relaxace a uvolnění zápěstí je proto velmi důležité.
 ·  S určitou záminkou, většina pozic ve formách vyžaduje přenesení váhy na jednu nohu. To umožní snadný pohyb druhé nohy, možnost tak změnit pozici a pravidelné střídání principu jin a jang v těle.
[+] Strategie a taktika
Měkkost překonává tvrdost, klid zvítězí nad pohybem

Teorie protikladů Jin a Jang nás učí, že měkké může odolat tvrdému a klid překonat pohyb. Podívejme se, jak tato teorie funguje, když ji staří mistři začali aplikovat na čínské bojové umění tai ji quan.

Jestliže vezmeme běžný příklad z praxe bojových umění, kde jeden útočník atakuje druhého a oba používají veškerou svoji sílu, tak zřejmě zjistíme, že silnější a rychlejší strana zvítězí. Jiná typická situace je, když dva studenti navštěvují stejnou školu bojových umění, jeden je silnější a pohybově nadanější a druhý je fyzicky slabší. Oba se učí stejné techniky, po stejnou dobu a oba trénují stejně intenzivně. Jestliže tito studenti budou mezi sebou bojovat, pak zřejmě opět silnější přemůže slabšího.

Staří mistři jako Chang San Feng studovali mnoho bojových situací, jako jsou tyto. Věděli a věřili, že vítězství v boji nemusí nutně připadnout na stranu silnějšího, ale že mozek je silnější a přemůže svaly. Použili znalost získanou hlubokým studiem taoismu a staré čínské medicíny, a by vytvořili bojové umění, založené na principech změny jin a jang – Tai ji quan. Správná aplikace technik tai ji v boji vyústí v situaci kdy aplikace jemné a kultivované síly bez problému odkloní a rozptýlí nebo vrátí zpět útočníkovu sílu, která může být několika násobně větší než oponentova. Tímto způsobem měkké překoná tvrdé a fyzicky slabý člověk se nemusí bát boje se silnějším. Cvičení těchto základních principů však vyžaduje klidnou a čistou mysl. Měli bychom počkat na první akci útočníka a dříve než ji stihne dokončit tak s využitím principu technik tai ji vhodně protivníka eliminovat. Je lepší vyčkat a pozorovat protivníka, protože neznáme jeho záměry, případně na jakou část těla bude útočit. Následný útok odklonit a dřív než protivník stihne svůj záměr dokončit, napadnout jeho slabé místo. Proto se ve starých textech o taktice boje uvádí „jestliže se protivník nehýbá, ani my neděláme žádné pohyby, ale jakmile začne svůj útok, musíme reagovat okamžitě“.

Jak bylo řečeno, při aplikaci těchto principů, by měla zůstat naše mysl klidná, abychom byli schopni detekovat protivníkův sebemenší pohyb a v mžiku reagovat na jakýkoli útok. Slovy vojenského stratéga Sun Tzu „musíme znát sami sebe i protivníka“. Klíčem k tomuto principu je skutečnost, že když útočník zahájí svou akci, tak je už pro něj příliš pozdě reagovat na náš protiútok.

Mysl a tělo však musí pracovat v souladu, aby naše aplikace byly správné a účinné. Musíme se rovněž zcela vědomě vyvarovat použití hrubé síly, abychom byli schopni efektivně reagovat na pohyby protivníka. Snahou je použít protivníkovu sílu proti jemu samotnému. To vyžaduje použití jedné nebo více z tzv. „osmi principů“ nebo „osmi sil“ Tai ji quanu (bude zmíněno později). Ve starých textech o tzv. tlačících rukou v Tai ji je psáno: „Silou čtyř uncí dokážeme přemoci i sílu tisíce liber“. Usilovným cvičením s partnerem se po letech začne rozvíjet schopnost aplikovat tento sofistikovaný koncept sebeobrany. Uvedené si můžeme objasnit na jednoduchém podobenství. Jistě všichni víme, že je možné vést vola na tenké šňůře. Přirovnejme nyní šňůru ke čtyřem uncím a vola tisícům liber. Jestliže šňůru provlečeme kroužkem, který má vůl v nose, pak jej jednoduše můžeme vést kamkoli budeme chtít. Jestliže však provaz přivážeme zvířeti k noze, zcela jistě bude efekt jiný a pro nás méně příznivý. Takže role učitele je zde zcela jasná. Učí nás postupně správné použití jemné síly a měkkosti. V přeneseném významu nás vlastně učí, jak a kde přivázat volovi provaz, abychom ho mohli bez úhony dovést, kam bude třeba.

Jestliže budeme používat pouze hrubou, nebo brutální sílu, ať už k obraně nebo k útoku, tak to bude mít vliv na náš dech a také se zvýší srdeční tep. Výsledkem toho bude napětí v naší centrální nervové soustavě, čímž nepřímo zpomalíme naše reflexy a veškeré akce. Pak se výhoda přesune na našeho protivníka. Naopak užití měkkosti a poddajnosti vyžaduje výdej pouze malé energie. Svaly zůstanou uvolněné a naše akce budou pohotové a přesné. Takové počínání slouží mj. k pročištění mysli, ovládání smyslů a redukuje stres. Naše mysl je potom jako radar, který přesně detekuje protivníkovy záměry, jehož hrubá síla a tenze dovoluje naší měkkosti a citlivosti zmařit jeho snahy.

Další nevýhoda při spoléhání se na fyzickou sílu je, že vždycky jsou zde silnější. Ale jednoho dne každý, i ten nejsilnější zestárne a jeho fyzická síla bude rapidně klesat.

Další z důležitých principů, které je důležité respektovat při užití bojové taktiky v Tai ji je tzv. „pět principů“ neboli „pět kroků“.

Prvním z nich je přilnutí.
Měli bychom se snažit udržet stálý kontakt s naším oponentem. Zůstat citlivý ke každé akci, takto budeme schopní detekovat každý záměr oponenta už v jeho počátku a vnímat tak jeho slabé místo.

Druhým principem je spontánnost.
Naše reakce ke každé akci protivníka by měla být taková, že jakmile se útočník pohne, odpovíme protireakcí okamžitě, dřív než stihne pohyb dokončit.

Třetí je měkkost.
Když aplikujeme princip přilnutí, měli bychom udržet měkký a uvolněný kontakt s oponentem. Takto vyvinutá senzitivita nám umožňuje rozpoznat protivníkovy intence. Je to vlastně takový systém včasného varování! Výhodou je, že aplikovaná měkkost nedovoluje protivníkovi přesně určit naše záměry!

Čtvrtý princip pak je poddajnost.
Jestliže rozpoznáme směr protivníkovi aplikované síly, pak musíme jít s ní a nikoli proti! Toto je klíčem k taktice v Tai ji při užití tzv. „síly čtyř uncí“ při odvedení sebevětší síly do prázdnoty.

Pátým principem je vyhnutí se použití hrubé síly.
Paže, která je v kontaktu s protivníkem musí zůstat měkká a pohybovat se plynule. Nesmíme s paží ucukávat zpět, ale ani nechávat ji v tenzi. Tento stálý měkký kontakt, jak bylo již řečeno, nám umožňuje získat informaci o záměrech protivníka a plynule reagovat na každou změnu v jeho chování bez zbytečného plýtvání energií.





Nadcházející události

Kalendář Nadcházející události
Pro 21.

Vánoční besídka naší školy

Všichni jsou srdečně zváni! Čajovna - Skleněná louka